TripadvisorFacebook
Facebook

Kino Lucerna                                                           

Josef Císařovský: Malířovo století

BDORMP
Režie:Ivan Stehlík
Délka:30 minut
Žánr:Dokument

Josef Císařovský (1926 - 2017)

Producent: Fedor Gál  •  Režie: Ivan Stehlík

"Židovský řezník Löwy a táta Císařovského, taky řezník, pracovali často spolu. Než porazili býka, starý Císařovský řekl: "Odpusť, bratře". Pan Löwy pak odešel někam transportem. Před odchodem přinesl malému Josefovi knihu o Leonardu da Vinci. Má ji dodnes. Do Hostouně se židé po válce nevrátili. Ani jediný. V sedmnácti se zapojil do odboje. Se svými rodáky se však mentálně rozloučil v čase Pražského povstání. Když doprovázel skupinku Němců, konvoj napadli "rozhořčení" občané. Srazili těhotnou ženu k zemi a kopali ji do břicha. Když se ji pokusil bránit, stálo ho to téměř život. Po válce studoval výtvarné umění v Rusku, hodně psal a maloval. Poznámky, skicy, korespondenci s ruskými avantgardisty by mu mohlo závidět kdejaké muzeum. Po násilném ukončení Pražského jara 1968 a vyhazovu ze školy se přestěhoval z Prahy na vesnici a rodinu živil chovem ovcí. Maloval ovšem pořád. Po podpisu charty 77 pod dohledem StB. V listopadu 1989 - v časech, kdy disidenti nastupovali do politiky - zakládal a vedl Evropský kulturní klub, až do trpkých konců bez peněz a podpory. Zůstane prezidentem této instituce nadosmrti - není ho jak odvolat. Těch několik desítek členů prezidia už do Prahy nikdo nikdy nesvolá. Po roce 1989 - kdy už mohl vystavovat - měl čtyři samostatné výstavy: cyklus Charta 77, Židovské hřbitovy hostouňské (dvakrát) a Zdi (také hostouňské). Byly to akce bez celebrit, velice civilní, a z komerčního hlediska propadáky. A Josef si tolik chtěl přilepšit k důchodu. Po sedmdesátce trávil téměř každé léto v Hostouni - v rodičovském domě, ve kterém babička a máma provozovaly až do vítězství socialismu vesnickou hospodu. "Tady byl výčep, tady seděli štamgasti, tady se hrálo divadlo a tady cvičil zpěvokol", vysvětloval mi pokaždé, když jsem ho navštívil. A denně maloval i se zákalem v očích. Naposledy portréty Sándora Máraiho - velice se mu líbily knihy Svíce dohořívají a. Košické pochůzky. V té první dva starci bilancují své životy a ve druhé autor, v atmosféře prosperujícího košického měšťanstva dvacátých let minulého století, větří globální otřesy. Otřesy, které hostouňské Židy přivedly na osvětimskou rampu, sudetské Němce k "odsunu", čestné občany tehdejšího Československa do kotelen a na periferii společenského života. Pokaždé když odcházím z ateliéru Josefa Císařovského, mám takzvanou pracovní euforii. Chce se mi psát, číst a vykašlat se na to, co se dnes považuje za standardní cestu životem."

Fotogalerie

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.